Dnes jedna z vůbec nejstarších běžeckých akcí v České republice vznikla nejdříve jako klubový závod Vysokoškolského sportu Praha. Z původně komorní záležitosti pro pár nadšenců se postupně stala masová událost s účastí amatérů i profesionálních atletů z celého Česka. Pojďme si projít několik zajímavých informací z historie i současnosti této kultovní sportovní akce.
1. Vznik Velké Kunratické
Jak vůbec Velká Kunratická vznikla? V roce 1932 začali atleti z Vysokoškolského sportu Praha pravidelně běhat v Krčském les a když se jednou vyškrábali až ke zřícenině Nového hradu, padla i historická slova „Kluci, to by byla legrace udělat tady z toho kopce závod.“ A tak běžci Vondřejc, Pěnický, Kabátník, Obešlo a další založili Velkou Kunratickou.
2. Z 20 běžců na 9000
Prvních deseti ročníků se účastnilo jen pár desítek běžců, zcela prvního závodu konkrétně 21 osob. Během šedesátých let už byla účast v řádu několika stovek a na začátku let osmdesátých zaznamenala Velká Kunratická zájem bezmála deseti tisíc závodníků. Nejvíce účastníků (9128) se na start postavilo na jubilejním 50. ročníku Velké Kunratické. Tehdy se na závod přišel podívat i Juan Antonio Samaranch, který v letech 1980 – 2001 zastával funkci předsedy Mezinárodního olympijského výboru. Od poloviny 80. let byl již počet přihlášek regulován.
3. 40 let nepokořený rekord
Hlavní trasu závodu přes zříceninu Nového hradu uběhne průměrný sportovec pod 17 minut, dobří běžci to zvládnout v čase do 14 minut a ti nejrychlejší dokonce za méně než 13 minut. Výjimečně se objeví výsledky s časem nižším než 12 minut. Rekord atleta Vlastimila Zwiefelhofera z roku 1979 je však naprosto výjimečný – jako jedinému za celou historii závodu se totiž podařilo Velkou Kunratickou pokořit v čase pod 11 minut, konkrétně za 10:58,9.
4. Na vrcholu tabulky
Vlastimil Zwiefelhofer, který je po Emilu Zátopkovi druhým nejúspěšnějším českým závodníkem na dlouhých běžeckých tratích, drží z pěti nejrychlejších časů na Velké Kunratické dokonce čtyři. S časem 11:11,6 se podařilo nejvíce přiblížit Zdeňkovi Kurkovi v roce 1988. Z aktuálních běžců byl zatím nejúspěšnější Jan Procházka, který v roce 2012 závod zaběhnul za 11:17,8.
5. Nový král veteránů
Na 88. ročníku závodu v roce 2021 padl však jiný zajímavý rekord. Veterán Josef Vonášek (ročník 1937) se závodu zúčastnil již po 62. Po dlouhých letech tak překonal někdejšího krále veteránů Karla Šerpána, který měl za sebou celkem 61 startů.
6. Devítinásobný vítěz
Nejvíce ročníků na prvním místě obsadil taktéž rekordman Vlastimil Zwiefelhofer, který Velkou Kunratickou vyhrál celkem devětkrát. Poprvé v roce 1974 a následně všechny ročníky mezi lety 1977 – 1983. Na druhém místě v počtu zlatých medailí jsou shodně Jan Procházka, Pavel Faschingbauer a Jaroslav Obešlo, kteří všichni vyhráli šestkrát. Nutno však podotknout, že poslední zmíněný (současně spoluzakladatel závodu) těchto vítězství dosáhl během prvních 11 ročníků, kdy byl nejvyšší počet účastníků okolo 60.
7. Nebezpečné stoupání
Podobou trasy se jedná o velmi nevyzpytatelný a nebezpečný závod. Na trase dlouhé 3100 metrů začínají běžci ve výšce 255 metrů nad mořem a hned u druhého kopce je čeká výšlap do prudkého padesátistupňového svahu s cílovou výškou cca 287 metrů. Následuje seběh do výšky 244 metrů a následně další kopec až k 300 metrům nad mořem. Cestou závodníky čekají přeskoky přes tři potoky a další nástrahy. Autentické video přímo ze závodu z pohledu běžce si můžete pustit zde.
8. Tragická událost
S ohledem na náročné podmínky a účast řady veteránů se závod bohužel nevyhnul ani jedné tragické události. V roce 2008 na 75. ročníku zemřel při zdolávání Hrádku pětasedmdesátiletý veterán Karel Doleček, který běžel svůj 29. závod. Důvodem bylo pravděpodobně srdeční selhání.
9. Velkou Kunratickou nic nezastaví
Závod je též unikátní tím, že za celou dobu své existence od roku 1934 nebyl vynechán ani jeden ročník. Velká Kunratická probíhala každoročně i během nacistické okupace, listopadu 1989, po ničivé povodni v roce 2002 i během epidemie onemocnění Covid-19 v letech 2020 a 2021.
10. Ve vedru i mrazu
Další zvláštností jsou každoročně velmi různorodé podmínky počasí, které mají zásadní vliv nejen na pořadí, ale i výsledné časy závodníků. Zatímco jeden ročník můžou být skoro až letní teploty, jindy běžce provází deštivé a blátivé počasí nebo dokonce mráz. Například v roce 2015 se teplota celý den držela mezi 15 a 19 stupni Celsia, zatímco na 68. ročníku v roce 2001 se ranní teplota pohybovala dokonce okolo mínus 7 stupňů a během dne se nedostala nad nulu. Mrazivé teploty pod nulou provázely též 50. ročník v roce 1983 s více než 9000 běžci. Jen za dopoledne se zde rozdalo přes 1000 litrů horkého čaje.
