Místo za severní hranicí Krčského lesa je dnes asi nejlépe známé jako bývalý Interlov, kde v době socialismu fungovala zvěřinová jatka. Po revoluci v roce 1989 byl provoz na nějakou dobu obnoven, Interlov ale nakonec zbankrotoval a areál začal chátrat.
Právě tento dlouho opuštěný a nevyužívaný brownfield čeká v příštích letech kompletní rekultivace. Pojďme v tomto článku zapátrat trochu v historii a připomenout si, co vše se událo v oblasti tohoto areálu, který najdeme kousek od stanice metra Roztyly, přímo u křižovatky magistrály a Jižní spojky. Přesné umístění bývalého areálu Interlov najdete v naší interaktivní mapě.
19. století: pole, rasovna i hostinec
Pokud byste se v této oblasti poblíž Krčáku ocitli před více než sto lety, poznali byste ji těžko. V 19. století zde neexistovaly žádné asfaltové silnice, natož pak nějaké metro. A ještě než byl kousek odtud na začátku 20. století postaven Spořilov, nejbližšími trochu většími osadami dlouho byly Dolní a Horní Roztyly.
V oblasti dnešních Roztyl se v 19. století nacházely hlavně pole a louky. Pěstovaly se zde obilniny a chovaly ovce. Protékal tudy Roztylský potok. Už v první polovině 19. století zde stála malá osada, kde se nalézala rasovna, zvaná také pohodnice, tedy kafilerie určená k likvidaci mršin. Živnost zde vykonával pohodný – jinak též známý jako drnomistr, antoušek, ras či německy abdecker. Toto dnes zaniklé povolání mělo na starost odstraňování uhynulých chovných zvířat, ale i odchyt zatoulaných psů a likvidaci nemocné nebo poraněné volně žijící zvěře. Zápach při pálení mršin tak byl často cítit i v nejbližším okolí.
To ovšem neodradilo výletníky, kteří v těchto končinách navštěvovali les a také mířili do hostince Za Větrem, později známého jako „U Hluchýho“. Ten se sice nacházel až u hranice lesa, přece jen to ale od rasovny bylo zhruba 350 metrů. Podle některých pramenů zde stával menší hostinec dokonce i ve středověku. Současná budova byla před nějakou dobou kompletně zrekonstruována a restaurace tu funguje dodnes.
První polovina 20. století: Spořilov, Sokol a K Hušku
Na počátku první republiky, tedy od roku 1918, žilo v okolí stále poměrně málo lidí. Teprve v průběhu dvacátých let, kdy bylo území připojeno k Praze, byla nedaleko odtud zahájena výstavba zahradní čtvrti Spořilov. Dnes by to měl nejjižnější dům Spořilova k rasovně přibližně čtvrt kilometru. Ve třicátých letech se však v této části Spořilova nenacházely ještě domy, ale velké pozemky spořilovského Sokola – ten zde vlastnil cvičiště, hřiště, tenisové kurty i klubovnu. Později se jižní část nazývala Pod Altánem. Na mapě níže je lokalita v roce 1938. Celý areál Sokola fungoval jen do padesátých let, kdy byl z velké části nahrazen budovou geofyzikálního ústavu a následně i dalšími obytnými vilami.
Zpátky ale k oblasti dnešního brownfieldu Interlov. Ve třicátých a čtyřicátých letech nesla celá tato parcela směrem k lesu označení K Hušku. Pojmenování najdeme na mapě vojenského zeměpisného ústavu z roku 1938 a posléze na mapě z roku 1948. Je možné, že měl název nějakou souvislost s inženýrem Karlem Huškem ze Spořilova, tehdejší známou osobností zahradního města a členem několika odborných i vlasteneckých spolků. Oblast tak mohla být pojmenována po něm, neboť Karel Hušek zemřel předčasně roku 1935. Případně mohl být majitelem pozemků někdo z jeho rodiny – ať už otec, nebo bratři Josef a Jaroslav Huškovi.
Na leteckém snímku níže se můžete podívat, jak tato oblast vypadala v roce 1945. Detailní historické ortofotomapy i z dalších období si můžete prohlédnout na stránkách IPR Praha, k tomu se dostaneme dále ve článku.
Padesátá a šedesátá léta 20. století: koupaliště Plivátko a Interlov
Ještě před druhou světovou válkou i chvíli po ní se zde nacházela pole, nadále fungoval hostinec Za Větrem a stála zde budova rasovny. Činnost rasovny byla ale již před nějakou dobou ukončena a k žádnému spalování mršin tak dávno nedocházelo. Několik pohodných sice v Praze působilo i během první republiky, většinou však měli na starost jen odchyt zatoulaných psů, kteří poté byli drženi v klecích, než si je přišli vyzvednout jejich nezodpovědní majitelé.
Při čtení dalších částí tohoto článku doporučujeme současně si otevřít online archiv leteckých snímků (ortofotomap) na stránkách Institutu plánování a rozvoje Prahy, nalézt si lokalitu areálu Interlov (například pomocí vyhledávání ulice „U Michelského Lesa“) a zde si postupně přepínat mezi mapami z jednotlivých období. Většinu míst naleznete také v naší interaktivní mapě.
Lidé také v této oblasti začali hojně navštěvovat betonové koupaliště Plivátko, které bylo postaveno ve třicátých letech a stalo se oblíbenou atrakcí hlavně v letech padesátých a šedesátých. U koupaliště se nacházelo i několik kolotočů, stánků s občerstvením a malé kruhové brouzdaliště pro děti. Pamětníci dodnes vzpomínají na plavčíka pana Prchala nebo na paní Papáčkovou, která zde ve svém stánku prodávala krajíce chleba s hořčicí. Děti ze Spořilova a okolí trávily u oblíbeného koupaliště celé letní dny.
V padesátých letech se v této oblasti začaly objevovat první budovy Interlovu a zemědělských ploch v okolí začalo ubývat. Jižně od areálu Interlov až k hostinci Za Větrem a hranici lesa se ale nadále nacházelo několik menších i větších parcel, kde se pěstovaly různé druhy plodin.
V šedesátých letech, konkrétně v roce 1966, byla zahájena výstavba dálnice D1, respektive dnešní magistrály. Ve stejném roce se začal stavět první úsek linky C pražského metra, který se zatím netýkal oblasti Roztyl. První etapa, která byla dokončena v roce 1974, propojila dnešní stanice Florenc a Kačerov.
Sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století: stavba trasy metra C a dokončení Interlovu
Magistrála byla uvedena do plného provozu na počátku sedmdesátých let a vytvořila tak pro místní obyvatele nepříjemnou bariéru mezi Spořilovem a Roztyly. V květnu roku 1975 byla současně zahájena stavba druhého traťového úseku linky C, jehož cílem bylo prodloužit linku z Kačerova až na Háje. První stanicí po Kačerově byly právě Roztyly, původně zvané Primátora Vacka. V roce 1978 byla již stanice hotová a čekalo se na dokončení celého nového úseku. Provoz ve stanici Roztyly byl zahájen na podzim roku 1980.
Nová linka metra sice přinesla lepší dopravní dostupnost Roztyl, současně ale měla řadu negativních dopadů na celou oblast Interlovu, který se stal částečně velkou výsypkou suti, železa a betonu. Spousta nevyužitého materiálu a odpadu zůstala dlouhé desetiletí ukryta pod povrchem. Negativně to odnesl také Roztylský potok, jenž byl během výstavby stanice zakopán do podzemí.
V sedmdesátých letech byl též kompletně dokončen areál Interlovu a bylo bohužel zlikvidováno koupaliště Plivátko. V pásmu mezi Krčským lesem a areálem Interlov se však nadále nacházelo několik posledních polí, která se v následujících několika desítkách let postupně přetvářela na louky a částečně na několika místech zarostla náletovými dřevinami. Areál Interlov fungoval i celá osmdesátá léta až do pádu režimu v roce 1989.
V roce 1980 byla směrem na západ od areálu Interlov postavena betonová usazovací nádrž, která sloužila k zachycování přívalových dešťů. V ní se nejdříve voda pročistila a následně odtékala dále na západ do suché retenční nádrže.
Devadesátá léta a počátek 21. století: bankrot Interlovu, brownfield a další osud
Po revoluci byl původní Interlov legislativně zrušen a byla založena nová společnost s názvem Interlov Praha, která ve stejné činnosti pokračovala dál. Ekonomické změny a nárůst konkurence na volném trhu byly však postupem času pro Interlov likvidační. Posledním ziskovým rokem Interlovu byl rok 2001, následně jen narůstaly ztráty a dluhy. Do likvidace společnost vstoupila v roce 2007.
V roce 2002 se nedaleko areálu začala stavět nová kancelářská budova pro společnost T-Mobile. Ta byla dokončena o dva roky později a zaměstnanci se sem přestěhovali již v dubnu roku 2004.
Vraťme se ale na pozemky Interlovu, kde se ještě v roce 2011 stále nacházela většina domů a hal jatek. Z budov se rychle staly rezavé ruiny a na nějakou dobu se tu také zabydleli bezdomovci, kterým se navíc podařilo podpálit několik střech. Do roku 2013 byly všechny budovy zbourány, materiál odvezen a z areálu zbyly jen rozlehlé betonové parcely a dlouhé roky zanedbané území zarostlé neprostupnými náletovými dřevinami a křovinami.
Současnost a výhledy do budoucnosti areálu
Pozemky severně od Krčského lesa jsou v současnosti ve vlastnictví společnosti Passerinvest Group, jež iniciovala vznik tohoto magazínu. V posledních několika letech společnost Passerinvest postupně rekultivuje celou část areálu nejblíže k lesu, kterou v jednotlivých etapách přetváří ve veřejně přístupný park. Zde se pravidelně pořádají události pro rodiny, sportovní akce nebo od nedávna také bezplatné lekce jógy. V roce 2017 zde majitel pozemků nainstaloval rovněž nové discgolfové hřiště, kde se pořádají turnaje, ale může si sem přijít zahrát kdokoliv. Na začátku roku 2019 prošla obměnou také oblast nejblíže ke stanici metra Roztyly, kde aktuálně vzniká další park. Právě zde se nacházelo nejvíce suti, betonu a materiálů z výstavby tubusu metra, který musel být postupně vyvezen.
V rámci celkového plánu rekultivace této oblasti se počítá i s přeměnou parcel po areálu Interlov, které se nacházejí v ďolíku těsně u křižovatky silnic a jsou od parku oddělené velkým valem. Právě zde by v budoucnu mělo vzniknout nové bydlení ke koupi i nájmu a jedna podlouhlá administrativní budova „nalepená“ přímo na magistrálu. Ta by měla pomoci odclonit a odhlučnit tuto celou oblast, která je kvůli blízkým komunikacím pod velkou zátěží hluku a exhalací. V rámci záměru se počítá také s obnovením vodních ploch a vyvedením Roztylského potoka zpět na povrch.
Pokud vás budoucnost brownfieldu Interlov a celé oblasti v okolí Krčského lesa zajímá, zúčastněte se 19. června již třetího setkání s veřejností, kde se budete moci podívat, jak pokračují letošní parkové úpravy, dozvědět se více o detailech záměru a podiskutovat s architektem a zástupci společnosti Passerinvest Group.
