Uplynulo 600 let od smrti Václava IV. v Krčáku

máte námět na článek?

Na 16. srpna připadá jedno významné jubileum – k tomuto dni je to přesně šest století, co v Krčském lese na Novém hrádku zemřel Václav IV., český král a syn Karla IV. Jaká je historie tohoto místa a jak vypadá dnes?

Pro místní je zřícenina Nového hrádku oblíbeným výletním cílem a snad i nejznámějším místem v celém Krčském lese. Pro ostatní naopak bývá často úplnou novinkou, když se doslechnou, že se v druhém největším lese v Praze na pomezí Prahy 4, Prahy 11 a Kunratic ukrývá jediná hradní zřícenina v celém hlavním městě.

V tomto článku se vrátíme o 600 let zpátky, připomeneme si historii vzniku i dobytí hradu, přiblížíme si události okolo úmrtí Václava IV. a v závěru se podíváme na několik zajímavostí o Novém hrádku u Kunratic, které jste možná nevěděli.

 

Letní sídlo českého krále

Oblast dnešního Krčského nebo – chcete-li – Kunraticko-michelského lesa si král Václav IV. pro nové sídlo nevybral náhodou. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu hledal klidné místo, které by bylo stranou od rušného středověkého města a sílících husitských nepokojů, ale současně zas ne tolik vzdálené, aby se sem z Prahy nedalo dostat během jediného dne. Od roku 1407 bylo navíc kunratické panství ve vlastnictví Václava IV., tak bylo o vhodném místě brzy rozhodnuto. Těžkým úkolem vybudování monumentálního sídla byl pověřen stavitel Kříž, který měl mimochodem pod palcem třeba i stavbu Novoměstské radnice (ta v našem vyprávění ještě také sehraje roli).

Nový hrádek byl postaven v poměrně krátkém čase. První přípravné práce započaly již v roce 1407, následující rok se už stavba rozeběhla naplno a o tři roky později sem začal jezdit sám Václav IV. V průběhu roku 1412 bylo jeho nové sídlo zcela dokončeno. Podle jiných dobových pramenů stavba trvala dokonce mnohem kratší dobu.

Hlavní věžovitá část paláce, určená pro krále, stála na ploše přibližně 150 metrů čtverečních a měla několik pater. Z oken věže bylo možné dohlédnout až na Pražský hrad a ve sklepeních se nacházely velké zásoby nejen králova oblíbeného jídla, ale také třeba dobrého vína z dalekého Řecka. V letech 1412–1419 zde Václav IV. pobýval většinu času – úřadoval tu, přijímal oficiální návštěvy, studoval v knihovně, odpočíval, ale také si sem tam vyrazil na lov zvěře do přilehlých lesů.

 

 (kresba Nového hrádku na počátku 15. století, zdroj: Praha-Kunratice)

 

Počátek husitských válek a smrt Václava IV.

Třicátého července roku 1419 vypukla v Praze davová bouře a došlo k první pražské defenestraci. Z oken Novoměstské radnice byli vyhozeni protihusitští radní včetně purkmistra Jana Podvinského. Útoku na radnici se tehdy zúčastnil také Jan Žižka, který byl do té doby stále ve službách krále Václava, ačkoliv se rozhodně neměli moc v lásce.

Zpráva o defenestraci se ten samý den donesla až na Nový hrádek k Václavu IV., ve kterém vyvolala tak velký záchvat hněvu, že málem dýkou probodl jednoho z důvěrníků, který utrousil nemístnou poznámku. Panovník byl událostmi tak rozzuřen, že ho následkem toho ranila mrtvice. Následně byl upoután na lůžko, ale mozkovou příhodu nakonec přežil. Ne však na dlouho – 16. srpna se záchvat opakoval a Václav IV. infarktu podlehl.

Jak dokládají záznamy městského písaře Březiny, smrt krále provázel i hlasitý křik: „Po tom mordu na Novém Městě, protože se Pražané tak velmi vzbouřili a konšely jím dosazené z radnice shodili a takové ukrutenství nad nimi činili, osmnáctý den, tj. ve středu po Nanebevzetí Matky Boží, 16. srpna, král Václav v hodinu nešporní, byv raněn mrtvicí z opravdového zármutku, náhle zemřel s velikým křikem a řvaním jako lvím na Novém hradu, jinak Kunraticích.“

 

 (infarkt Václava IV. na Novém hrádku, zdroj: Jan Hus a doba předhusitská)

 

Dobytí Nového hrádku

Po smrti Václava IV. se sem na nějakou dobu uchýlila jeho manželka královna Žofie Bavorská. Několikrát sem přijel také Zikmund Lucemburský, bratr Václava IV. a následník trůnu. O rok později byl osud této stavby navždy zpečetěn, když 30. prosince 1420 k Novému hrádku dorazili husité.

Posádka dobře opevněné stavby se ale rozhodla se nevzdat a počítala s tím, že vojsko do pár dnů odtáhne. Obléhání hradu v zimě bylo v té době poměrně neobvyklé, husitům se však podařilo postavit velký opevněný tábor a pokračovat v dobývání.

Po necelém měsíci obléhání se jim posádka 25. ledna roku 1421 vzdala. Hrad byl následně rozzlobenými Pražany vypálen a poničen. Do své původní podoby už se nikdy nevrátil.

 

Další osud opuštěné zříceniny

Část kamenů z hrádku byla v následujících letech postupně rozebrána a použita na jiné stavby v okolí Kunratic. I tak ale z tohoto honosného zámku stále zbývala relativně značná část.

V 18. století byla dokonce přímo v ruinách hradu postavena kaple sv. Jana Nepomuckého. Tu zde roku 1736 nechal zřídit Jan Arnošt, který v té době Kunratice vlastnil. Kaple byla několik let cílem svatojánských poutí, ale přibližně po padesáti letech byla nakonec zrušena.

V 19. století nastoupil romantismus, který nejen tuto zříceninu zpopularizoval natolik, že lákala stále více a více výletníků. Přílišná návštěvnost se ovšem nezamlouvala kunratickému velkostatku, který proto nechal další část hradu v roce 1882 odstranit.

V roce 1912, náhodou zrovna na výročí 500 let od dokončení stavby, se tehdejší majitel kunratického panství, baron Ludvík Korb z Weidenheimu, rozhodl zničit i poslední zbytky hradu. Povolil jednomu podnikateli ze Smíchova rozebrat obvodní zdi, jež na některých místech stále ještě dosahovaly přibližně tří metrů.

 

 (kresba zříceniny od Eduarda Horalda z poloviny 19. století, která se objevila v 292. čísle časopisu Květy)

 

Jak Hový hrádek vypadá dnes?

Později během 20. století došlo k několika archeologickým průzkumům a pozůstatky hradu byly částečně očištěny. Poslední velké opravy se zřícenina dočkala v letech 2012–2013, kdy pražský magistrát nechal zakonzervovat zbytky sklepních zdí a přistavil také nový dřevěný most přes hradní příkop.

Kromě samotného hradu se částečně dochovaly také valy původního husitského tábora. I toto polní opevnění je od roku 1958 památkově chráněno, což bohužel nevědí nebo příliš netolerují někteří sportovci na terénních kolech, kteří si z tohoto místa udělali jednu ze svých tras.

„Kolem této památky jsme před dvěma lety nainstalovali dřevěné zábrany, abychom valy ochránili před bezohlednými návštěvníky. Ničí je především cyklisté, kteří jimi rádi projíždějí. Vandalové bohužel poškozují i tyto zábrany, které tak musíme průběžně vyměňovat,“ komentuje za organizaci Lesy hl. m. Prahy chování některých návštěvníků nadlesní Josef Holeš.

Na tuto památku nezapomíná ani radnice městské části Praha-Kunratice, v jejímž katastru se zřícenina nachází. Sama starostka se sem alespoň jednou ročně vydá na procházku. „Samozřejmě si vážíme toho, že Nový hrad se nalézá v Kunraticích. V roce 2013 hlavní město Praha částečně opravilo a zakonzervovalo rozpadající se hradby a postavilo nový most ke zřícenině. Bohužel, celý hrad nám už nikdo nevrátí,“ říká pro Krčák žije starostka Kunratic Lenka Alinčová a současně i ona zmiňuje časté problémy s neukázněnými kolaři. 

 Přesné umístění zříceniny hrádku, husitských valů a dalších míst, nebo přehled turistických tras, které Krčákem vedou, najdete v naší interaktivní mapě.

 (letecký snímek současné podoby Nového hrádku, © vosadron.cz)

 

K příležitosti 600 let od úmrtí krále Václava IV. se bohužel žádná větší důstojná akce letos nekoná, proto kunratická radnice chystá alespoň několik menších, skromnějších připomínek.

„V pátek 13. září od 18 hodin bude v kostele sv. Jakuba Většího v Kunraticích celebrovat mši svatou kardinál Dominik Duka, v sobotu v zámeckém parku od 10 hodin proběhne Babí léto v pohybu doplněné o speciální program k tomuto výročí, například šermířské vystoupení, vědomostní soutěž či hudební vystoupení kapely Petra Nedvěda na téma „Doba krále Václava IV.“. V neděli vystoupí v kostele sv. Jakuba Většího od 17 hodin Jindřich Macek a Jitka Baštová s pásmem slov a hudby. Všechny akce jsou pro návštěvníky zdarma. Do přípravy akce v zámeckém parku se zapojily všechny významné místní organizace. Z toho je vidět, že jim minulost Kunratic není lhostejná,“ dodává k jubileu úmrtí českého krále starostka Alinčová.

 

A na závěr několik zajímavostí o Novém hrádku, o kterých jste možná ještě neslyšeli:

1.     Václav IV. chtěl, aby se hrad jmenoval po něm, podobně jako Karlštejn nesl název po Karlu IV. Označení Venclštejn (Wenzelstein) se ale nakonec příliš neujalo a posmíval se mu mimo jiné i Jan Žižka.

2.     Ze začátku se objevovaly také názvy Nový zámek nebo hrad Krále Václava.

3.     Dnes to tak nevypadá, ale hrad byl poměrně dost velký a luxusní. Nechyběla královská kancelář ani rozsáhlá soukromá knihovna.

4.     Podle některých pramenů započala stavba až v roce 1411 a hrad tak měl být postaven během jediného roku. Přesná datace není dodnes jistá.

5.     Hrad stál jen necelých deset let – od roku 1412 do dobytí husity v roce 1421. Oproti jiným známým hradům je to opravdu krátká doba.

6.     Více než 80 let přes Nový hrádek vede trasa legendárního běžeckého závodu Velká kunratická.

7.     Podle jedné legendy vedla z Nového hrádku až do Libuše více než kilometr dlouhá tajná podzemní chodba. Pokud ale někdy opravdu existovala, je už dávno zasypaná.

8.     Zmínku o Novém hradu u Kunratic naleznete dokonce v klasických dílech, jako jsou Staré pověsti české a F. L. Věk od Aloise Jiráska. Pro něj byl Krčský les oblíbeným výletním místem.

9.     Existují i další verze, na co přesně Václav IV. zemřel. Podle určitých materiálů se mohlo jednat například o cukrovou úplavici.

 

Zřícenina Nového hrádku ale není jedinou ruinou, kterou Krčský les ukrývá. Najdete tu například také pozůstatky tajemného schodiště, viadukty zaniklé železniční trati, ruiny vyhlášené restaurace Hájovna nebo bývalý areál Interlov, který se nachází nedaleko Krčáku.