Je tomu již osm desetiletí, kdy v noci z 5. na 6. května, po vyhlášení konce Protektorátu, vyrostlo v Praze na dva tisíce barikád – z desítek tun rozebrané dlažby a dalších materiálů, které byly po ruce. Město se potýkalo s nedostatkem zbraní, a tak byly právě barikády jednou z mála možností obrany proti německým tankům, jejichž cílem bylo zastavit postup nepřítele.

Boje tehdy nezasáhly jen centrum, ale dokonce i Krčský les. Ten 6. května obsadila nacistická divize Wallenstein, která postupovala od Zbraslavi. Povstalci ustoupili k Chodovu, kde vytvořili kruhovou obranu v polích – dnes v místech Jižního Města. V dešti a chladu čekali na útok, který přišel 7. května odpoledne. Několik rot SS prolomilo linii, obránci byli nuceni ustoupit. Padli jak povstalci, tak civilisté – a citelné ztráty utrpěli i nacisté.

Krčský les tak nebyl jen tichým svědkem událostí, ale i skutečným bojištěm. Připomínku těchto událostí si můžete přečíst v našem dřívějším článku, který přináší podrobný pohled na to, co se v Krčáku dělo ve dnech před osvobozením – včetně dramatických střetů u Spořilova a ústupu nacistů až po oficiální kapitulaci.