Přírodní krmelce v Krčském lese i břehy rybníků se často mění v přehlídku vánočních lahůdek – od řízků po vánočku. Taková "hostina" je však pro lesní obyvatele velmi nebezpečná. Lidská strava obsahuje mnoho nevhodných látek a cukrů, které mohou u zvířat způsobit závažné trávící potíže nebo dokonce smrt.
Možná si ještě pamatujete na případ z konce roku 2017, kdy během vánočních svátků uhynul v Krčském lese srnec, kterého návštěvníci krmili pečivem, což bohužel poškodilo jeho citlivé trávení. Podobně skončil srnec a koza v Malé Chuchli, kde návštěvníci navzdory cedulím naházeli do výběhu mrkev a pečivo. Ani tyto případy však neodradily další od nevhodného krmení – v roce 2019 zemřel v Krčském lese tříletý daněk Alfons po požití nebezpečného krmiva od návštěvníků.
Měli bychom tedy zvěř v lese krmit? Nejlepší je to nedělat. Pokud už krmíte, obraťte se na místní organizaci a dodržujte pokyny. V městských lesích se o krmení pravidelně starají myslivci a lesníci, takže zvěř hladem rozhodně netrpí.
Už jsme o této problematice dva články napsali „Čím krmit a čím rozhodně nekrmit zvěř v krčském lese“ a „Jak je to s krmením zvěře v Krčském lese?", ale bohužel, po nedávné procházce jedné z našich redaktorek musíme základní pravidla znova připomenout.
Krmení labutí a kachen – jak na to?
Pokud chcete potěšit vodní ptáky, vyhněte se pečivu! Přestože po něm můžou působit sytě, jejich tělo v podstatě hladoví a chybí mu nezbytné živiny. To často vede ke zdravotním problémům, jako je u labutí tzv. “andělské křídlo” – deformace peří, která ptákovi znemožní létat. Vodní ptáci ocení spíše:
- obiloviny (např. pšenici, žito či ovesné vločky),
- zeleninové slupky (např. z mrkve, celeru),
- nakrájené listy kedluben nebo brokolice,
- vařenou rýži bez soli.
- A zejména specializované krmivo pro vodní ptactvo, které představuje ideální volbu a zajistí ptákům všechny potřebné živiny.
Krmení drobných ptáků
Malí ptáci během zimy potřebují vydatnou stravu, aby doplnili energii ztracenou v mrazivých nocích. Do krmítek můžete nasypat směs různých semínek, aby si každý ptáček vybral. Doporučujeme:
- slunečnicová semínka,
- len, konopná semínka, mák,
- drcená jádra ořechů (vlašské, lískové),
- jablka nebo sušené bobule (šípky, jeřabiny).
Nikdy nedávejte do krmítka pečivo – sůl obsažená v pečivu je pro ptáky nebezpečná. Stejně nevhodné jsou sladkosti, kořeněné pokrmy či tuky z kuchyně.
Pokud kupujete ptáčkům lojové koule v síťkách, vždy je ze sítěk vyjměte. Jinak hrozí, že se ptáci svými drápky do síťky zachytí a nebudou se moci uvolnit, což může vést až k jejich úhynu. Síťky, které zůstanou ležet na zemi, mohou navíc přilákat další zvířata, pro která jsou stejně nebezpečné, pokud je pozřou. Pokud na ně v lese narazíte, neváhejte je sesbírat a bezpečně vyhodit. Více rad a doporučení naleznete v podrobnějším článku „Vyrazte do Krčáku s krmením pro ptáčky.“
Co mají mufloni rádi?
Mufloni v Krčském lese jsou sice vděční za rohlík, ale pozor – jako přežvýkavci potřebují stabilní prostředí pro trávení. Pro ně je nejlepší přirozená pastva, případně drobné množství suchého pečiva. Je důležité:
- dávat pečivo pouze suché a v malém množství,
- vyhnout se zkaženému nebo plesnivému pečivu.
Mufloni v areálu Thomayerovi nemocnice mají moc rádi třeba i jablko, kterým určitě nešlápnete vedle.
Co patří do krmelce pro zvěř?
Pro lesní zvířata jsou vhodná jadrná a dužnatá krmiva, která najdete i na podzim v přírodě. Čím tedy můžete zvířátka potěšit? Senem, sušenými bylinkami nebo trávou, sušeným maliníkem, ovsí (ale pozor, jiné obiloviny ne!), kukuřicí, žaludy, hráchem, jeřabinami, čerstvou zeleninou (mrkev, brambory, řepa), čerstvým ovocem (jablka, hrušky, meruňky, švestky, špendlíky) nebo tzv. peletovým krmivem.
Na co si dát pozor: Čerstvé pečivo, sladkosti a lidské zbytky jídla do krmelců rozhodně nepatří – mohou zvěři způsobit vážné zdravotní problémy. Důležité je také množství – krmivo v krmelci by mělo vystačit maximálně na týden, aby se předešlo zkažení.
„Zvířata volně žijící v lesích, jako jsou například srny, mufloni či daňci, ocení především kvalitní seno, které myslivci a lesníci umisťují do krmelců. Lesním obyvatelům v malém množství neuškodí ani zelenina a ovoce, například mrkve či jablka. Důležité ale je mít stále na paměti, že pražské lesy jsou hojně navštěvované. I když v nich každý návštěvník nechá pro zvěř jen trochu jídla, záhy jsou z těchto malých dávek stovky kilogramů. Proto je nejlepší kontaktovat místního lesníka nebo myslivecké sdružení a dohodnout se s nimi na tom, co můžete do krmelců přinést“, uvádí na svém webu Lesy hl. m. Prahy.
V městských lesích, jako je i Krčský les, se o přikrmování starají místní lesníci a myslivci, kteří zajišťují dostatečnou a bezpečnou výživu pro tamní lesní zvěř. Pokud máte zájem přispět, je nejlepší kontaktovat lokální myslivecké sdružení, které vám poradí, co a jak do krmelců přinést.
Důležité je vždy používat selský rozum. Než se rozhodnete zvířatům něco dát, ověřte si, že jim to skutečně neublíží. S trochou ohleduplnosti a správného výběru, co do Krčáku s sebou přinesete, se můžeme těšit na spokojená a zdravá zvířata v Krčském lese po celou zimu.
