Naše hlavní město je zelenější než třeba Berlín, Londýn, Lipsko, Varšava, Mnichov, Oslo nebo Vídeň. Vyplývá to z žebříčku HUGSI neboli Husqvarna Urban Green Space Index. Ten zahrnuje celkem 155 světových metropolí ze 60 států, u kterých byl měřen nejen samotný podíl celkové zeleně, ale také množství lesů, travnatých ploch, kvalita vegetace a další podrobná data. Výsledné bodování, podle kterého je žebříček zelených měst sestaven, pak vychází z relativního skóre, do kterého jsou zahrnuty jednotlivé typy vegetace v poměru k dalším kritériím.

Podle indexu HUGSI pokrývá v Praze zeleň přibližně 56 % celkové plochy města. Z čehož 28 % tvoří oblasti se stromy, 27 % travnaté plochy a 1 % vodní plochy. Navíc je zajímavé, že index do plochy města, ze které při výpočtech vycházel, nezahrnuje některé méně urbanizované okraje Prahy. Celé hlavní město má totiž rozlohu 496 kilometrů čtverečních, zatímco HUGSI index bere v potaz jen 408 kilometrů.

Pokud bychom tedy pracovali s celou rozlohou Prahy, umístilo by se naše hlavní město v žebříčku ještě výše. Vyřazeny totiž byly například zelené oblasti jako je Klánovický les, Přírodní rezervace Šance u Točné, Přírodní park Botič – Milíčov, Straňkovka, Radotínské údolí, Přírodní park Rokytka, Přírodní park Říčanka, Děvín, část Prokopského údolí, část Divoké Šárky nebo třeba část Údolí Únětického potoka.

Co je však ještě zajímavější (a vcelku zarážející) – do výpočtu nebyla dokonce zahrnuta ani část Krčáku, respektive centrální oblast zasahující do Kunratického i Michelského lesa. Jde přibližně o čtvrtinu (cca 75 hektarů) z celé rozlohy Krčského lesa. Důvod je prostý – vzhledem k celkové velikosti lesa je jeho střed už tak daleko od obydlených oblastí, že ho jednoduše index nepovažuje za zeleň, která má na město přímou návaznost, ale spíše jako odlehlejší lesní porost.

Se zbývajícími 225 hektary však již počítá a Krčák tak přispívá alespoň 2 a čtvrt kilometry čtverečními do celkového počtu 114 kilometrů čtverečních stromů, což odpovídá přibližně 2 % všem „stromovým“ oblastem Prahy. Na jednoho Pražana pak připadá 180 metrů čtverečních zeleně, z čehož 90 metrů čtverečních jsou plochy se stromy.

A jak si Praha vedla v porovnání s dalšími městy? Podívejte se na prvních 20 míst žebříčku a další vybrané metropole.

1.      Charlotte (USA)
2.      Durban (Jihoafrická republika)
3.      Vilnius (Litva)
4.      Dortmund (Německo)
5.      Krakov (Polsko)
6.      Stuttgart (Německo)
7.      Austin (USA)
8.      Würzburg (Německo)
9.      Curych (Švýcarsko)
10.    Heidelberg (Německo)
11.    Tampa (USA)
12.    Hamburk (Německo)
13.    Praha (Česká republika)
14.    Göteborg (Švédsko)
15.    Rio de Janeiro (Brazílie)
16.    Lipsko (Německo)
17.    Kolín nad Rýnem (Německo)
18.    Dhaka (Bangladéš)
19.    Enschede (Nizozemsko)
20.    Erlangen (Německo)

------

23.    Varšava (Polsko)
49.    Stockholm (Švédsko)
60.    Vídeň (Rakousko)
62.    Berlín (Německo)
72.    Londýn (Velká Británie)
73.    Brusel (Belgie)
86.    Budapešť (Maďarsko)
98.    Řím (Itálie)
123.  Madrid (Španělsko)
137.  Paříž (Francie)
144.  Tokio (Japonsko)

Celý přehled, detailní mapy a další informace najdete na oficiálních stránkách HUGSI.

A na závěr, jen tak pro zajímavost, připomeneme ještě jiný index, který před pár lety zpracovala nizozemská společnost TravelBird – Green Cities Index 2018. Ten hodnotil jednotlivá města podle snahy o udržitelné nakládání se zelení, zachovávání přírodních ploch a navyšování nových zelených ploch. Právě v tomto žebříčku se Praha umístila dokonce na prvním místě při srovnání procentuálního zastoupení zeleně v 50 turisticky vyhledávaných metropolích.