V noci z 5. na 6. května, po vydání prohlášení o konci Protektorátu, vyrostlo v Praze na dva tisíce barikád, na které byly rozebrány desítky tun chodníkové dlažby. Praha se potýkala s nedostatkem zbraní, a tak jednou z mála možností obrany proti německým tankům byla právě stavba improvizovaných barikád, jež měly za cíl zpomalit přesun nepřátelských vojsk.
Nacistické divizi Wallenstein, která do Prahy postupovala z Jihu od Zbraslavi, se podařilo po tuhých bojích obsadit Kunraticko-michelský (neboli Krčský) les 6. května odpoledne. Další jednotky přišly přes Libuš do Kunratic a obec v průběhu dne postupně obklíčili ze tří stran. Po ostřelování z tankové cyklistické jednotky SS nakonec obránci v Kunraticích téhož dne odpoledne kapitulovali a část německých vojáků zamířila později dále do Krčského lesa.
Nacistická divize Wallenstein
Krčák na mušce
6. května večer vznikla nová obraná linie už za Krčským lesem. Povstalci vytvořili kruhovou obranu v poli u Chodova tak, aby měli dobrý výhled na blížící se nacisty z Krčáku. Během noci, která byla chladná a deštivá, se stráže střídaly a vyčkávaly na možný pohyb vojsk. Nad ránem byl už útok skoro nevyhnutelný a obránců bylo jen několik desítek. Během dopoledne se sice přidalo pár dalších dobrovolníků z Chodovce, Spořilova, Pankráce nebo Průhonic, ale Němci měli stále značnou převahu.
V průběhu 7. května dopoledne došlo k několika menším přestřelkám mezi divizí SS a hlídkami povstalců. Nikdo se však neodvážil učinit větší krok v podobě bitvy v otevřených polích v místech dnešního sídliště Jižní Město II v okolí ulice Ryšavého.
K postupu vojsk došlo až během odpoledne, kdy přibližně tři až čtyři roty SS zahájily postup směrem na Chodov. K největšímu boji na kraji Krčáku došlo v půl páté, kdy se museli zbývající obránci přesunout zpět do ulic a domů na Chodově. Německá linie čítala na 500 vojáků a měla tak výraznou převahu. Při obraně padlo mnoho obránců i civilistů, citelné ztráty zaznamenala však i německá strana. Několik set zajatců bylo následně přesunuto do Kunratic.
Obránci Spořilova
Obrana Spořilova s jedním dělem
K dalším bojům došlo jen pár set metrů od Chodova, konkrétně na severní hranici Krčského lesa. Oddíly SS totiž během 6. května dopoledne zahájily ostřelování Spořilova. Z Krčského lesa útočili pomocí kulometů, děl i tanků. Proti Spořilovákům, kterých bylo podobě jako na Chodově pouhých několik desítek, měli Němci převahu nejen početní, ale i palební. Na Spořilově se dobrovolníci bránili pouze pomocí několika pušek a malého polního děla.
Poté, co se občanům ze Spořilova nedostalo žádné pomoci, přišla na řadu jednání o kapitulaci. Jak si můžeme přečíst v pozdějším dobovém článku z 9. května 1945 zveřejněném v Osvobozeném Českém slovu, rozhovory mezi vyslanými parlamentáři a vojáky jednotek SS probíhaly dlouhé hodiny až do třetí hodiny ráno. Němci se pokoušeli vytvořit tlak v podobě výhružek, že připraví o život i děti a ženy, po kterém byli Spořilovští nuceni kompletně kapitulovat a následně se nechat zajmout. Všichni muži ve věku od 15 do 60 let následně němečtí vojáci odvedli do Masarykových domovů – dnešní Thomayerovi nemocnice.
Vydání Osvobozeného Českého slova z 9. 5. 1945
Následujícího dne, tedy 8. května, byl již celý Spořilov bez mužů. Němci však i nadále pokračovali v ostřelování celé čtvrti z Krčského lesa a letního spořilovského cvičiště. Téhož dne pokračovaly boje na řadě míst v celé Praze, od rána byla v plamenech i Staroměstská radnice.
Taktéž z Kunratic mělo dojít k dalšímu tažení na Chodov, ten už ale němečtí vojáci nestihli. Generál Rudolf Toussaint, velitel Wehrmachtu v Protektorátu, totiž ve čtyři hodiny odpoledne podepsal kapitulaci. V noci na 9. května pak německé jednotky zahájily odchod směrem na Beroun a Plzeň.
Zajímavé je, že boje v Krčáku zcela utichly teprve o týden později. Až do 16. května se totiž v Krčském lese skrývali zatoulaní nacističtí vojáci, kteří se po kapitulaci nestihli stáhnout. Každý den se tak z lesa ozývaly výstřely, jak sovětští vojáci lovili schované Němce.
Osudy hrdinných bojovníků, kteří padli při obraně Prahy připomíná dodnes řada pomníků a pamětních desek. V blízkosti Krčského lesa se nachází například pomník obětem 2. světové války v parku u Litochlebského náměstí, památník Svobody v parku u Chodovské tvrze, pomník padlým v Pražském povstání na rozhraní ulic Vídeňská a Michelská, pomník padlým v Pražském povstání v ulici K Výzkumným ústavům u jihozápadního cípu Krčáku nebo pomník obětem 2. světové války ve Výstavní ulici. Dále také pamětní desky v Šalounově ulici, v ZŠ Chodov a v Kunraticích.
