To, že se severozápadního rohu Krčského lesa letmo dotýká železniční trať číslo 210 (Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš) s přilehlou stanicí Praha-Krč, možná víte. Nebo ji budete znát pod názvem Posázavský pacifik, který se používá pro tuto železniční trasu spolu s úsekem 212. Věděli jste ale, že v minulosti kromě staré Vídeňské silnice vedla přes Krčský les i původní jednokolejná železniční trať?
Přes Krčák do cukrovaru
Realizace Posázavského pacifiku započala v létě 1881, ke konci téhož roku již začala fungovat nákladní doprava, která byla posléze v březnu roku 1882 rozšířena o dopravu osobní. Cílem tohoto úseku bylo hlavně napojení modřanského cukrovaru i samotných Modřan na další železniční tahy směrem do Nuslí. Na tomto úseku byly vybudovány také dvě stanice: Braník-Hodkovičky a Krč. Trasa kolejí byla již zakreslena v takzvané františkojosefské mapě, která vznikala 16 let během takzvaného třetího vojenského mapování mezi lety 1869 a 1885. Právě v té době jezdily vlaky několik set metrů Krčským lesem.
Trať však byla posléze v první polovině 20. století upravována a v druhé etapě rekonstrukcí došlo k nejzásadnějším změnám. Stanice v Krči byla přesunuta více na západ, kolejiště bylo rozšířeno a v letech 1958 až 1960 byl prokopán průřez vrchem Homole. Po několika dnech přerušeného provozu vyjely vlaky na nové trase 25. května 1960. A právě od šedesátých let již železnice vede nad Krčským lesem a jen o pár desítek metrů míjí místo, kde se kříží Jižní spojka a ulice Michelská-Vídeňská. Z původní trati toho sice moc nezbylo, ale pár vzpomínek na bezmála 60 let zaniklou trať stále ještě nalezneme na několika místech Krčského lesa. Pojďme se na všechny podívat.
Nejviditelnějším objektem je zbytek pilíře mostu na kraji Vídeňské ulice. K němu se dostanete nejjednodušeji z autobusové zastávky U Labutě, odkud vyrazíte směrem ke Krčskému lesu nebo rybníku Labuť, a vejdete na cyklostezku A212 od křižovatky Vídeňské ulice s ulicemi U Krčského nádraží a U Michelského lesa. Přes Kunratický potok tudy vede lávka a hned na jejím konci se po levé straně nachází velký kamenný objekt, který nelze přehlédnout.
Kamenné mostky uprostřed lesa
Abychom nalezli i další části trati, musíme zapátrat hlouběji v Krčském lese. Stačí se vrátit přes most zpět a dát se doprava ulicí U Michelského lesa, přibližně po 500 metrech se před vámi objeví další krásná vzpomínka na železnici z 19. století v podobě kamenného viaduktu se silničním podjezdem. Dříve tudy vedla dlážděná silnička, po které jezdil malý autobus z Libuše na Kačerov, nyní je již cesta vyasfaltovaná. Právě zde je nejlépe patrný původní násep pro železniční trať, na který se můžete z obou stran dostat nahoru. Tam sice nenajdete ani staré pražce, natož koleje, ale existence trati je tu stále po půl století patrná.
Směrem na sever se o moc dál pěšky nedostanete, pár desítek metrů je tudy vyšlapaná cestička přehrazená Jižní spojkou. Pokud se ale vydáte opačným směrem, můžete se projít po trase, kudy dříve jezdily vlaky, a budete-li pozorní, o zhruba sto metrů dál můžete vypátrat ještě jednu stavbu. Jedná se o další malý most, který překračuje Roztylský potok. Stačí sejít dolů, a pokud není zrovna mokro, lze tento historický viadukt i podlézt.
Chcete-li se dozvědět více o studánkách v Krčském lese a nenápadném Roztylském potoku, přečtěte si i náš předchozí článek Urešova a jiné studánky ze seriálu 10 zajímavostí v Krčáku.
